Camino Portugués

7. den — Myši

O Porriño — Redondela

17,5 km (celkem 181 km)

V noci nám myši neustále šustí ve věcech, postupně vše věšíme na garnyže apod. Jednu myš dokonce vidím, jak nám šplhá po trekové holi opřené o stěnu. Neuvěřitelné. Ale ráno naštěstí nezjišťujeme žádné újmy na jídle ani vybavení.

V 8:45 vycházíme z alberge. Dnes je zataženo, trochu mrholí, 10 stupňů. Ale nám to nevadí, zase nějaká změna. Jdeme rovnou někam na snídani, potřebujeme vymyslet etapu na dnešek a další dny. V blízké kavárně si dáváme kávu a croissant a koukáme do map. Alberge nám nevychází úplně ideálně a navíc poslední den chceme do Santiaga dojít do 12:00, abychom stihli poutnickou mši. Máme tam jeden den rezervu, ale s tím souvisí to, jak se pak dostaneme domů. Takže ačkoliv se nám úplně nechce, koukáme se rovnou i na letenky domů. Už to trochu ztrácí punk a navíc na nás dopadá to, že nepůjdeme do nekonečna. Letenky naštěstí nacházíme docela dobře, kupodivu i za docela dobré peníze. A budeme moci využít i rezervní den a Camino si tak natáhnout na 11 dnů. Dokonce bychom mohli domů letět až na Nový rok, ale ceny letenek jsou nejméně dvojnásobné. Takže suma sumárum kupujeme letenky na noc z 31. na 1., přímo ze Santiaga, s mezipřistáním v Paříži. Díky tomu tedy půjdeme Camino o den déle a budeme mít mnohem víc času na pěkná města, kterými budeme teď v Galicii procházet. A budou nám lépe vycházet etapy mezi alberge. Nadruhou stranu nám to trochu zkazí denní průměr nachozených kilometrů (který je teď asi 27,25 km), ale o to tu vůbec nejde, naopak „Last man wins“ — neboli kdo jde nejdéle, je na tom nejlépe.

Ještě se stavíme do lékárny, oba nás trochu bolí v krku, tak to nechceme podcenit. V 10:50 se vydáváme na cestu, stále trochu mrholí, teplota stoupla na 11 stupňů. Dnešní etapa je odpočinková, čeká nás asi 17 km, s cílem v pěkném městečku Redondela.

Když vycházíme z O Porriño, mezi rušnými silnicemi chvíli hledáme správnou cestu. Po chvíli na nás zatroubí projíždějící tirák a řidič nám ukazuje, kudy máme jít. Moc hezké a nestalo se nám to tu poprvé. Cestou z nás naštěstí opadá splín z blížícího se konce Camina, máme před sebou ještě přeci 5 dní!

Co se týká Camina ve Španělsku, rozdíly oproti Portugalsku jsou určitě patrné. Je znát, že Španělsko je připraveno na větší množství poutníků a že jim jde více naproti. Více různých odpočívadel, restaurací a kaváren po cestě, více soukromých alberge. I samotná státní alberge, která využíváme, jsou jiná oproti těm portugalským. Topí se v nich, kuchyně jsou naprosto bez nádobí, přístup správců je dost formální a neosobní. Je v tom znát jakási větší institucionalizace. Celkově je ze Španělska znát větší „masovost“. Více to rozvedu v závěrečném shrnutí.

My každopádně šlapeme dál, před půl jednou si na dnešním 7,4 km v městečku Mos dáváme banán u kostela, za půl hodiny pokračujeme dále. Je stále zataženo, chvílemi mrholí. Dnešní etapa je dost městského charakteru a cesta moc neubíhá. Ve 13:25 začneme stoupat do kopce, sundáváme jednu vrstvu, krajina se mění na více venkovskou.

Ve 14:45 se rozprší poněkud více, tak si v autobusové zastávce důkladně balíme batohy a dáváme si sušenky. Máme ujito 14,8 km, je 13 stupňů. Pozdní oběd plánujeme až v alberge, které je vzdálené už jen necelé 3 km. A zrovna nám píše Federico, že právě do alberge dorazil a že je moc pěkné, dokonce s pračkou a sušičkou.

Poslední kousek máme přejitý rychle, v podstatě jdeme už jen předměstím Redondela. V 15:35 dorážíme do alberge, stále dost prší, v nohách máme dnes 17,5 km. Zdravíme se s Federicem, vybalujeme a sušíme. Pak si krátce zdřímneme.

Místní alberge „Albergue de peregrinos Casa da Torre“ je moc pěkné, jedná se o dům z 16. století vkusně zrekonstruovaný na ubytovnu pro poutníky. Dokonce je v patře jakési mini muzeum s malovanými talíři. Co nás dost mrzí, že v kuchyni není vůbec žádné nádobí (což nechápeme), takže jsme si jako pozdní oběd nemohli uvařit plánované těstoviny.

Po šesté si jdeme prohlédnout městečko, je hezké. Pak si jdeme dát večeři, opět si dáváme Pelegrino menu. Po osmé jsme zpět v alberge, já píšu blog, venku stále sem tam poprchává. Zítra a další dny už by ale mělo být zase hezky.

4 komentáře u „7. den — Myši“

  1. MX říká:

    Poutníci to nemají lehké. Příroda na ně útočí ze všech stran. Jsme s Vámi.

  2. JZ říká:

    Pěkné…

  3. Dixi říká:

    Opjed krásný blok kracné fodki bude sevám ztízkad po tom vzrůšu každý den…zdravym.
    🤣

  4. Jajka říká:

    Jsme s vámi každý km a myslíme na vás . Šťastně dojděte do cíle 🙂 . Babička, děda ,Jajka a Andrejka .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *